Jak jsem uvedla v první částí vídeňských zápisků, mým oblíbeným tématem je STŘEVNÍ MIKROBIOM a proto bych vás ráda více seznámila s poměrně novou a opravdu velmi nadějně vyhlížející tématikou.  

Střevní mikrobiom

O tom, že v nás žijí bilióny mikroorganismů víme dávno, ale až v posledních letech nám bylo umožněno zjistit (díky obrovskému rozmachu molekulární biologie a možnosti detekce DNA a RNA), jaké to druhy v nás vlastně žijí a také to, jak moc zasahují do našich životů.

Mnohými studiemi byly již potvrzeny souvislosti mezi složením střevního mikrobiomu a mnohými onemocněními, např. Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, diabetem 2. typu, astmatem a jinými imunitními poruchami a samozřejmě existují i souvislosti s nadváhou a obezitou a dokonce i s naší psychickou (ne)pohodou!

Monitoringy ukazují, že zdravý člověk má mikrobiom s vyšší diverzitou, tzn. žije v něm více mikrobiálních druhů, zatímco lidé mající nějaká onemocnění, včetně nadváhy a obezity vykazují nižší počty bakteriálních druhů, tedy nižší mikrobiální diverzitu.

Řešení v podobě mikrobiálních transplantací vypadají zatím slibně. Např. po transplantaci střevního mikrobiomu z tlustých myší do těla hubených myší začaly hubené tloustnout a naopak. 

Výzkumy jsou však teprve v plenkách a proto máme více otázek než odpovědí.

Přestože máme jen málo informací, jistě víme, že strava má podstatný vliv na střevní mikrobiotu.

Chcete-li dobře pečovat o své mikroby, krmte je

• vlákninou, tedy konkrétně zeleninou, ovocem, luštěninami a celozrnnými výrobky
• zařazujte výrobky fermentované (tzn. neslazené jogurty, kefíry, kvašené zelí a jiná zelenina, tzv. pickles, kombuchu, tempeh apod.)
• preferujte potraviny přirozené, co nejméně zpracované
• pravidelný pohyb
• omezit stres

No jejda, už zase!

Starý nudný plán, který ale funguje, ať se na to díváme z jakého úhlu chceme...:-) 

Velmi populární vysokoproteinové diety narušují rovnováhu střevní mikrobioty a zvyšují výskyt střevních zánětů, jsou tedy z mikrobiálního úhlu pohledu považovány za naprosto nevhodné!

V souvislosti se zjištěním, jak významné jsou ty malé potvůrky pro naše zdraví se diskutuje rovněž problematika nadužívání antibiotik. Jedna ze studií např. ukázala na souvislosti vyššího výskytu astmatu a obezity u dětí, jež byly v raném věku (do 6ti měsíců) léčeny antibiotiky.

Uvidíme tedy, jaké výsledky nám současné i budoucí výzkumy přinesou.

Naše ega se pravděpodobně budou muset vyrovnat s faktem, že člověk možná není až tak úplně individuum rozumem se řídídím, ale že jsme spíše něco jako superorganismus či bytost složená a složitá, a že ti nejmenší v nás mají větší slovo, než jsme si vůbec dokázali představit.

Staráte se poctivě o své malé nájemníky?

Pokračování zase příště...